Dva lustry v kuchyni dostaly chytré žárovky.
Ten tvůj koníček stojí moc peněz bylo první, co jsem po výměně slyšel. A k ničemu to není, jen si hraješ. To mne namýchlo, máme v kuchyni, kde je i obýváková část s televizí dva lustry. Celkem v nich bylo 7 malých žárovek 40w. Oba lustry se spínaly jedním vypínačem. V této ústřední místnosti trávíme nejvíce času. Ráno si připravujeme snídani a svačiny do školy, odpoledne se díváme na televizi, máme puštěný počítač a vůbec relaxujeme. Chytré žárovky byl můj nápad, já je zaplatil a tak jsem chtěl obhájit správnost svého chování. Jedna smart žárovka stojí 230 Kč a má 10W příkon. I když usporu 30w vynásobím sedmi, tak to ekonomicky neobhájím, to je pravda. Vstupuje do hry možnost vypínat a zapínat každou žárovku zvlášť a nastavovat zvlášť její výkon v závislosti na čase, kdy je používáme. Velmi rychle jsme si oblíbily používat při sledování televize tlumené světlo, také ráno zapínáme jen dvě žárovky, aby to nebyl poránu takový šok. Situací, kdy jedeme vše naplno je vlastně docela málo. Tady je už nějaká ekonomika obsažena. Druhá věc je, že máme novou hračku a děláme si domov příjemnějším.
Zpráva o výměně wifi žárovek z pohledu manželky:
Můj manžel má novou vášeň. Chytré žárovky. Ano, čtete dobře. Ne chytré telefony, ne chytré hodinky, ne chytré ledničky. Chytré žárovky. Ty, co se dají ovládat mobilním telefonem, měnit barvu a intenzitu světla a programovat podle potřeby. Ty, co stojí majlant a prý šetří energii. Ty, co jsou tak chytré, že by mohly vyřešit sudoku nebo napsat diplomovou práci.
Když jsem se vrátila z nákupu, čekalo mě překvapení. V naší kuchyni-obýváku visely dva nové lustry s chytrými žárovkami. Sedm kusů po 230 korunách za kus. To je 1610 korun za světlo! A to jsem ještě nepočítala instalaci a poštovné.
“Co to je?” zeptala jsem se zděšeně.
“To je můj nový koníček,” odpověděl mi hrdě manžel. “Chytré žárovky. Víš, jak jsou úžasné? Můžeš si nastavit jakoukoliv barvu a intenzitu světla, podle toho, jakou máš náladu nebo co děláš. Můžeš je zapínat a vypínat z mobilu nebo hlasem. Můžeš je naprogramovat, aby se zapnuly nebo vypnuly v určitý čas nebo podle slunečního cyklu. A hlavně šetří energii! Mají jen 10W příkon místo 40W jako ty staré žárovky.”
“A to je dobré?” zeptala jsem se skepticky.
“Samozřejmě, že je to dobré!” zvolal nadšeně manžel. “Představ si, jak budeme užívat naše nové světlo! Když budeme chtít romantiku, nastavíme si teplou oranžovou barvu a tlumené světlo. Když budeme chtít sledovat televizi, nastavíme si modrou barvu a slabé světlo. Když budeme chtít pracovat na počítači, nastavíme si bílou barvu a silné světlo. A když budeme chtít spát, vypneme všechno světlo.”
“A když budeme chtít jen normální světlo?” zeptala jsem se.
“Normální světlo? Co je to normální světlo? To je tak nudné! To je tak staromódní! To je tak nechutné! Kdo by chtěl normální světlo, když má chytré žárovky?”
Tak jsem se smířila s tím, že mám doma chytré žárovky a hloupého manžela. Musím uznat, že někdy jsou docela zábavné. Třeba když si hrajeme na diskotéku a měníme barvy a rytmus světla podle hudby. Nebo když si děláme srandu z návštěvy a zapínáme a vypínáme žárovky na dálku.
Ale někdy jsou taky otravné. Třeba když zapomenu vzít si mobil do kuchyně a nemůžu zapnout světlo. Nebo když mi manžel nastaví nějakou divnou barvu nebo intenzitu světla a já to nemůžu změnit. Nebo když se žárovky rozhodnou samy od sebe změnit program nebo se vypnout.
A co se týče úspory energie, tak to je taky pohádka. Manžel mi sice tvrdí, že ušetříme spoustu peněz za elektřinu, ale já tomu moc nevěřím. Když totiž započtu cenu žárovek, instalaci a poštovné, tak bychom museli používat ty chytré žárovky asi sto let, abychom se dostali do plusu.
Takže já bych radši měla normální žárovky a normálního manžela. Ale co už s tím nadělám? Snad mu to jednou přejde. Snad najde jiný koníček.
